Říjen 2011

zkažený prázdniny

27. října 2011 v 12:25 | B. |  Všechno
Na prázdiny jsem se těšila tak moc, jak moc nakonec budou hrozný..

První den, úterý - matce zase jeblo v palici, dala mi zaracha (za to, že jsem si půjčila ráno její škřipec a zapomněla jsem ji ho vrátit do šuplíku, aha) a celej den jsem musela sedět sama doma, zatímco kluci se bavili někde v hospodě.

Tak jsem se těšila aspoň na středu. Odpoledne jsem byla u M., pohoda a večer jsme vyrazili s klukama kalit. Večer dopadl tak, že mi kamoš přejel autem nohu. Totiž bylo o tak, že všichni už seděli v autě a jelikož nás jelo moc, měla jsem si sednout M. na klín, no a jak jsem už seděla v autě, tak jsem měla jednu nohu ještě venku, ale ten kretén se prostě rozjel, vjel mi na tu nohu a když jsem začala ječet, tak po chvilce stání na ní popojel zpátky dopředu. 2,5 tunový auto, proč ne. Takže jsme se s M. sbalili, jeho táta jel zrovna z práce, takže nás vzal k němu domů, jeho máma mě jako doktorka poslala na pohotovost a našima s M. tatem jsme jeli. skvělý. naštěstí to nemám zlomený, jen pohmožděný, ale nemůžu vůbec chodit, bolí to jak prase, mám to šíleně nateklý, nemám jak sehnat berle protože doktor dneska ordinuje jen do 12 a zítra je státní svátek a celý prázdniny můžu ledatak sedět doma na prdeli a čumět do notebooku.. a to jsem zítra potřebovala jet pro vytisklý fotky na výstavu a do knihovny, takže to za mě bude všechno muset vyřídit M.
co víc si přát, že?

Novinky

24. října 2011 v 21:41 | B. |  Všechno
19.10. - s kamoškou (G.) jsme jely na koncert. Večer začal dost pochybně, celou cestu tam se nám děly nějaký pochybnost a špatný znamení jako třeba ztracení plné krabičky cigaret, začalo pršet a my samozřejmě obě bez deštníku a podobně, tak už jsme měly strach, že se snad ani nikam nakonec nedostaneme a budeme muset jet zpátky domů:D. nakonec všecko dopadlo v pohodě a až na to, že jsme hodinu čekaly (navíc zhulený zasekaný ve stoje, takže fakt hrůza:D), než kapely začnou hrát (klasika, nechápu co je to za blbej zvyk), to bylo naprosto dokonalý. stihly jsme předkapelu a hlavní kapelu, na kterou jsme šly, jsme stihly bez pár minut skoro celou, pak už jsme musely jet dom, protože nám jel poslední spoj. bylo to úplně parádní, aaaw:) jeden z nejlepších koncertů, fakt.

20.10. - přednáška na MUNI o duševních chorobách, trvala asi tři hodiny a bylo to dost zajímavý a tak, akorát jsem byla nevyspaná, takže jsem myslela, že tam usnu. většinu věcí jsem věděla, ale něco bylo i dost zajímavý a obohatilo mě to. :) spokojenost.

21.10. - klasickej páteční večer. začal popíjením v parku, pokračoval návštěvou pizzérky a skončil v hospodě u fotbálku:)

22.10. - DISKOTÉKA:D ani nevim, jestli to sem mám psat, docela se stydim. no prostě jsme se zbláznili a vyrazili jsme s klukama (A. a J.) na diskotéku:D. vlastně nevim, jak ten večer zhodnotit. prvně jsme popíjeli kdesi na lavičkách, cestu z nich na tu diskotéku si vůbec nepamatuju, ale prej to se mnou bylo dost špatný (což asi bylo, protože jsem údajně volala M. a ten byl druhej den dost nasranej..) a když jsem tam dorazili, tak bum a najednou jsem byla relativně happy a v pohodě. ani nevím, co jsme tam celou noc dělali, protože jsme tam ani jednou netancovali, akorát vim, že jsem tam potkávala známý tváře a občas si s někým pokecala nebo jsem sháněla cigára, protože jsem je po cestě tam nečekaně ztratila:D. akorát jsem se dneska dozvěděla, že jsem tam asi celou dobu chodila s totálně rozmazanýma očima, rozcuchanýma vlasama, nabalená v x svetrech a kabátu, protože šatna byla plná a ještě jsem měla na čele od kamošky prej otisklý razítko, takže jsem musela parádně svítit:D, já jsem vlastně na ty trapasy a ostudy jak dělaná, že, tak proč ne:D a ještě ke všemu jsem se málem nedostala domů. diskotéky pro mě prostě nejsou... :D

23.10. - nákupy s G. :) koupila jsem si boty na zimu (válenky), černý rifle z kolekce Ewy Farné:D, trošku sranda. (netušila jsem, že je takovej problém sehnat černý uplý rifle) a pončo. akorát když jsem si ho zkoušela pak doma, tak jsem zjistila, že je nějaký moc dlouhý, tak nevim, jestli ho radši nemám jít vrátit... achjo.

Moje hudba ll.

20. října 2011 v 16:58 | B. |  O mně
Už tu jeden článek o tom, co ráda poslouchám byl (konkrétně tady), ale za ty 3 měsíce se zase něco změnilo, některý kapely, zpěvačky nebo zpěváci přibyli a něco zase už třeba neposlouchám, takže taková měnší aktualizace:)

takže hudba, kterou jsem dřív moc nebo vůbec neposlouchala:

  • Iva Fruhlingová - La Muerte
  • Hadouken! - House is falling down
  • Kate Nash - Pumpkin soup, Dickhead
  • The Filthy youth - Boys don't smoke
  • Robert Pattinson - I was broken, Never Think (ne, nejsem zamilovaná do Edwarda Cullena, ale ty jeho písničky jsou vážně skvělý, zkuste)
  • The Vibrators - klasika:D Baby baby a Automatic lover! :)
  • Selah Sue - Mommy, This world
  • LFMAO - miluju spíš ty klipy a tu energii, normálně takovýhle věci neposlouchám:) ale tohle je paráda
  • Die Happy - Survivor, Superstar
  • Three Days Grace - Let you down

vlastně bych měla být spokojená

19. října 2011 v 15:07 | B. |  Všechno
no vážně..
svět se zbláznil. pamatujete, jak jsem nedávno psala o srovnávačkách, co máme psát? psali jsme 7 testů, zatím máme výsledky dvou. teda ne oficiální, ještě se to může trochu změnit, ale ne o moc. Učitelka nám četla jména děcek, co měly v matice percentil nad 75, že jim dá jedničky rovnající se známce ze čtvrtletní písemky. Tak čte samý děcka, co jsou v matice fakt dobří, mají jedničky a tak a najednou řekne moje jméno, ehhh? 90? nechápu. já, jedna z nejhorších na matiku a mám 90??? já vím, ty testy zas až tak moc nevypovídají. ale vždycky jsem na matiku srala a ty špatný známky jsem pak obhajovala tak, že jsem prostě blbá, matika jde mimo mě, nemám na to buňky a blabla. je to pičovina, ale hrozně mě to povzbudilo! tak jsem si říkala, že bych se do té matiky možná mohla začít i učit, že třeba nejsem až zas tak blbá, ale na to jsem stejně asi moc líná, škoda.
a dneska - jsem zkoušená z něminy a učitel mi začne dávat přednášku o tom, jakej mám k němčině velikej potenciál a jak su hrozně chytrá, ale že jsem líná, kašlu na to a neučím se.
tak si říkám, že možná nejsem až tak blbá, možná, kdybych fakt začala něco dělat, mohla byt být i dobrá:) tak, třeba ze mě ode dneška bude pilná gymplačka.
a nebo radši až od zítřka.

co se týče minulýho článku, vlastně to bylo všechno úplně jinak. kvůli naprostýmu debilovi jsem uvěřila tomu, že jsem fakt tak hrozná, že si to vážně musí všichni myslet, ale není to tak. to, co mi vykládal, že si vlastně všichni ostatní myslí, je s něma vyříkáno, omluveno, a vlastně je všechno moc hezký (jeho radši neřeším, je to kretén.. a dobře mu tak, má teď co chtěl) vlastně jsem se sebou spokojená, vlastně myslím, že nejsem až tak špatnej člověk.. jo, někdy jsem fakt až moc sobecká, ale každej dělá kraviny, každej má slabý stránky a každej má chyby, ale pokud má člověk kamarády, co ho mají rádi a dokážou mu to ukázat, tak je vlastně všechno v pořádku, ne?
takže si pamatujete, ne vždycky je všechno tak, jak se zdá.. kolikrát je to třeba ještě lepší, než jste si původně mysleli:)


a tak bytheway, já nevim, někomu se můj styl žití a bytí nelíbí, ale já jsem spokojená. baví mě můj život, baví mě co dělám, baví mě moji kamarádi, baví mě moji SKVĚLÍ kamarádi, baví mě můj přítel, baví mě moje rodina, baví mě život. a jo, možná podle některých z vás často piju a hulím, ale věřte, umím se bavit i bez toho.

Goodbye to the darkness

16. října 2011 v 22:08 | B. |  Všechno
od pátku je mi ze sebe fakt špatně. prvně si vyslechnu takový "pěkný" věci a pak se chovám jako ještě větší kretén k ostatním. nechápu se. vím, jak bych se měla zachovat, co by bylo správně, ale jsem srab a.. udělám to, ale pořád sakra nějak není příležitost.
chtěla bych být lepší a smazat některý věci, co jsem kdy udělala. bože, proč jsem tak sobecká? vážně jsem, ikdyž mi pár lidí, s kterejma jsem to řešila, řeklo, že je to blbost a že to nemám vůbec řešit.. není to blbost. jsem zlá a nepřející a radši budu, když budou ostatní prázdnější, hlavně, abych nebyla já... je to hnus. já jsem hnus. je mi ze sebe na nic. vím, že by stačilo říct pár vět.. a ostatní by mohli být spokojenější, ale neřeknu je.. je tohle normální? začínám pomalu přicházet na to, že to, co se sama před sebou pořád snažím schovat a utajit, prostě musím přijmout... ale já nechci. sakra, nechci. co by bylo dál...
někde na obláčku vážně musí sedět někdo jako bůh nebo tak, protože není možný, aby najednou všechno co se teď děje, do sebe tak zapadalo a aby nebyla náhoda, že se to všechno děje zároveň. připadá mi, že si ze mě někdo, kdo má hodně velkej smysl pro humor, prostě jen střílí a zkouší, co nakonec udělám..

asi se tomu prostě budu smát, třeba to odlehčí situaci a vymotám se z toho nějak
tak teda

hahaha


když se něco sere, tak pořádně

15. října 2011 v 16:20 | B. |  Všechno
vlastně nevím, co mám psát. poslední dobou se neději nic zajímavýho když se zrovna někde neožeru a neudělám nějakou ostudu, jako třeba ve středu. paráda, proč by mě nemohli všichni vidět polonahou žejo? však co. včera jsme byli zase kalit, ale dopadlo to tak, že J. se ožral jako prase, poblil se a vytuhl, takže já, M. a A. jsme se sbalili a jeli jsme půl 10 domů, já teda jela za kamoškou. u té byl zrovna nějakej borec, tak jsme s ním chvíli byly a pak, když chtěl jet domů, nás odvezl zpátky za zbytkem kluků, co zůstal.. asi jsem to neměla dělat. jelikož mám takovýho skvělýho kamaráda, kterej umí být vážně skvělej a ožralýmu mu to skvěle mele, dozvěděla jsem se o sobě zase spoustu zajímavých věcí. zajímalo by mě, jestli je to všechno pravda nebo si zase přimýšlí, vždyť to dělá stejně pořád... no, nikdy se nezavděčíte každýmu a vždycky vás někdo bude pomlouvat, že? jen by nemuseli lidi, který máte rádi. hm. nejlíp nejlepší kamoši že. hm. uvidíme, co z toho vyleze no.. ani vlastně nevím, jestli mám být smutná nebo nasraná.
vím, že umím bejt sobecká, panovačná a tak, ale mám svoje hranice a doteď jsem myslela, že je to všem jasný, asi bohužel není. ale každopádně označení nepřející sobecká mrcha je hezký, no ne?

tak si dáme radši nějakej ten vtípek


šš

9. října 2011 v 21:56 | B. |  Všechno
Poslední dobou je všechno takový divně zmatený. Potřebovala bych vypadnout, potřebovala bych aby se mě nikdo na nic neptal, aby nikdo neřešil, že se chovám divně, aby si nikdo nevšiml že mě sere nebo že se můj vztah k němu změnil. Všechno je špatně. Všechny vztahy jsou špatně. Věci, co by mi neměly vadit mi vadí a věci, co by mi vadit měly mi nevadí. cítím, že jsou špatný, ale nebráním se. Proč alkohol a sklo pomůžou jen na pár hodin a ne třeba na pár dnů, týdnů..? Jak člověk pozná, jestli je něco záležitost na pár dnů, jen takový zblbnuzí, krize, nebo je to vážný a dlouhodobý? chtěla bych lidem vidět do hlavy, vlastně, možná by stačilo jednomu.. nebo dvoum.. nebo co já vím, možná bych se potřebovala podívat do svý hlavy. už pár týdnů mám pocit, že v ní snad nic nemám. že mám v hlavě jen tu myšlenku, nad kterou přemýšlím, ale nedokážu dohromady přemýšlet nad ní a dalšíma věcma a spojit je, vidět je trochu z nadhledu, objektivněji. potřebovala bych si všechno vypsat a podle toho se rozhodnout. ale neudělám to, protože vím, co z toho pochopím a vím, že to nedokážu udělat. všechno by bylo v hajzlu, a ať mi nikdo netvrdí, že ne, prostě by to tak bylo. kurva, všechno je tak šíleně složitý!

a ty víš jak to je?

2. října 2011 v 23:19 | B. |  Všechno
'Cause when I feel scared, sometimes I do
And when I feel scared, it seems that life is harder than I ever knew

pátek dopadl špatně a sobota hrozně. už nebudu pít, takovou ostudu jako teď jsem si ještě v životě neudělala. stydím se.

...Hey there little girl, wake up and see...

přišla jsem na to, že lízátka mi moc nechutnají ale stejně je lížu. líbí se mi totiž to lízání.